Úvod

Pojmenování konkrétní zastávky je často složitou záležitostí. Nabízí se hned celá řada možností, podle čeho by měla ta či ona zastávka získat název. Lépe je na tom železnice, která zpravidla nemá více zastávek na jednom katastrálním území, a tak se nabízí pojmenování po celém území, které zastávka obsluhuje. Podobně je na tom v městské dopravě ještě podzemní dráha. Avšak jak u železnice, tak u podzemní dráhy je třeba s ohledem na snadnou orientaci cestujících zvolit pokud možno jednotný název zastávek společných s ostatní dopravou, která dotčené katastrální území obsluhuje plošně a má tedy na něm zastávek více (případný přesah do sousedního katastrálního území bez železnice či podzemní dráhy zde nehraje roli). Zpravidla zde tedy dochází v ideálním případě ke shodnému pojmenování - to je možné, pokud má zastávka název po dostatečně malém území, které buď není katastrálním, anebo je jako katastrální součástí většího celku, takže není třeba jeho název uplatňovat u ostatních zastávek - anebo je přidán do názvu zastávky návazné dopravy výraz "nádraží" (a to i tehdy, pokud se jedná jen o zastávku na širé trati).

U zastávek městské nebo místní dopravy je několik základních možností pojmenování, přičemž místní doprava před názvem zastávky uplatňuje ještě název katastru, případně i části katastru. Budeme se však dále zabývat jen dopravou městskou. Nejjednodušší je pojmenování po příčné ulici, náměstí, případně přímo po ulici, jíž spoje projíždějí (to však může být do jisté míry matoucí, pokud se v dané ulici nachází více zastávek). Další možností je ustálený místní název malého území (například Pankrác), často se používá i název - třeba již zaniklé - usedlosti (například Laurová). Jindy dostane zastávka název po blízkém parku (Chotkovy sady), zahradě (Kinského zahrada), významné stavbě (Nuselská radnice, Národní divadlo) či instituci v ní sídlící (Správa sociálního zabezpečení). To je velmi rozumný způsob, který cestující zároveň informuje, kde se nacházejí. Někdy nastane spor, zda užít místní název nebo název instituce. Pokud se nevyřeší ve prospěch jednoho, získáváme jakési dvojnázvy (Zborov-Strašnické divadlo, Dvorce-Žluté lázně), které jsou poněkud nešťastné zejména pro svou délku, i když cestujícího informují podrobněji. Při pojmenování zastávky podle ulice či náměstí, které jsou nazvány po některé osobnosti, dochází občas k přejmenovávání z politických důvodů; lépe je tedy volit názvy pokud možno po osobnostech stálých, které vyvolávají jen minimum sporů. Z dnešního pohledu nevhodné pak bylo svého času pojmenovávání stanic podzemní dráhy podle ikon tehdejšího politického režimu (ne nutně osobností), případně volba vzletných názvů nesouvisejících s názvy ulic v území. Menším neduhem pak bylo pojmenovávání podle ruského vzoru, kdy byl název katastru převeden na přívlastek k podmětu stanice. Toto pojmenování vydrželo bohužel dodnes, protože nebyl politický důvod je měnit. Už jen detailem je pak sladění názvů zastávek tak, aby cestující cítil určitou souvislost; aby byly uplatňovány podobné principy preferencí v názvech.

Navrhované změny názvů

B

• Braunova. Název podle kolmé ulice je v pořádku, nicméně je zde i alternativa beroucí v potaz názvy okolních zastávek a původ některých z nich. Zhruba nad dnešní zastávkou se dříve nacházela usedlost Brentová, dodnes obsažená i v názvu kolmé ulice. Tento název by vhodně doplnil sousední Laurovou. Může však být ponechán i stávající název.
   
• Budějovická. Název souvisí s přilehlou Budějovickou ulicí, která však začíná již u stanice Pankrác a končí až za stanicí Kačerov. Vhodné by bylo obnovení původního názvu Budějovické náměstí, podle přilehlého a dnes opět dotvářeného náměstí.
   

Č

• Českomoravská. Název mající zřejmě za úkol evokovat již zaniklou firmu ČKD (Českomoravská Kolben-Daněk) a současně nedalekou stejnojmennou ulici. Stanice podzemní dráhy však na tuto ulici nemá vazbu. Název U Skládky (podle nejbližší ulice) by se pravděpodobně neujal. Názvy Ocelářská (podle přilehlé ulice) nebo Sazka Arena jsou již použity na jiných místech, druhý z nich je navíc v rozporu s někdejším odstraňováním názvů firem z názvů zastávek. Nabízí se ještě názvy Drahobejlova (podle přilehlé ulice) nebo Svobodárna (v souladu s nejbližší tramvajovou zastávkou). Optimální by byl vznik nové ulice v těchto místech.
   
• Černokostelecká. V souvislosti s navrženou změnou názvu Depo Hostivař na tento název by zastávka získala nový název Nové Strašnice, podle přilehlého území. Navržený název je vhodný i pro konečnou zastávku tramvají a autobusů (těch v případě prodloužení od konečné stanice podzemní dráhy a ukončení ve zdejším zastávkovém zálivu). Navíc Černokostelecká ulice vede od Vinice až k Průmyslové, název podle ní je tedy vhodnější pro kolmo vedené linky nadřazených kolejových systémů.
   

D

• Dejvická. Název byl vytvořen k náhradě původního názvu podle sporné politické osobnosti, avšak podle nevyhovujícího ruského vzoru pojmenovávání stanic podzemní dráhy. Shodou okolností se poblíž nachází Dejvická ulice, avšak ta spojuje přilehlé Vítězné náměstí se Špejcharem, kde se již nachází další stanice podzemní dráhy. Vhodnější a výstižnější by proto bylo pojmenování Vítězné náměstí; zastávky tramvají v Evropské ulici mohou dostat název Šolínova podle přilehlé ulice.
   
• Depo Hostivař. Název podle chybného označení provozovny Dopravního podniku. Tato provozovna se nachází v katastrálním území Strašnice, poblíž Černokostelecké ulice. Název je tedy pro běžné cestující zcela matoucí. Dřívejší název Hutní základna již nelze použít. Vhodné by vzhledem ke zdejšímu ukončení autobusových linek z blízké Černokostelecké ulice bylo pojmenování Černokostelecká; při případné bližší vazbě na budoucí zdejší železniční zastávku by se nabízel také název Nádraží Malešice. První z názvů by byl vhodnější při původně zvažovaném umístění stanice podzemní dráhy u Černokostelecké ulice.
   

H

• Hradčanská. Název vzniklý převodem názvu katastrálního území na přídavné jméno podle ruského vzoru pojmenovávání stanic podzemní dráhy. Nemá návaznost na místní názvosloví. Možné by bylo užití původního místního názvu Špejchar. Při zachování stejnojmenného obratiště (pokud by to neobdrželo název Letenské sady) by bylo vhodnější pojmenování Nádraží Dejvice, spolu s dostavbou druhého vestibulu k tomuto nádraží.
   

K

• K Barrandovu. Celkem nic neříkající název podle nedaleké dálniční komunikace, při jízdě od Barrandova mírně matoucí. Původně se měla zastávka jmenovat Lipského podle přilehlé ulice, což by byl v tomto případě, i s ohledem na pojmenování některých okolních zastávek, vhodnější název.
   
• Křižíkova. Název není zcela systematický, neboť odkazuje na ulici souběžnou v delším úseku s tratí podzemní dráhy i s tratí tramvajovou. Správnější by bylo dřívější pojmenování Thámova. Kvůli opravdu velké zásluze pana Křižíka na zavádění městské kolejové dopravy v elektrické trakci lze však v tomto případě učinit výjimku (ostatně stejně by nejspíše nezůstala jediná) a stávající název ponechat.
   

M

• Malostranská. Název vzniklý převodem názvu katastrálního území na přídavné jméno podle ruského vzoru pojmenovávání stanic podzemní dráhy. Nemá návaznost na místní názvosloví. Vhodné by bylo přejmenování na původní místní název Klárov.
   

N

• Na Planině. Název podle ulice nacházející se zhruba ve třetině vzdálenosti k vedlejší zastávce je poněkud matoucí. Původní název U Statku lze po přejmenování zmíněné vedlejší zastávky nahradit přímo názvem usedlosti - Ryšánka. Současný název lze případně použít pro novou zastávku mezi oběma zmíněnými.
   
• Na Strži. Stávající název by měl být po výstavbě zdejší stanice podzemní dráhy nazvané Olbrachtova (podle příčné ulice) změněn na tento název, aby uvolnil prostor pro logické přejmenování dnešních zastávek Ryšánka a Na Planině.
   
• Nové Strašnice. Při převzetí tohoto názvu dnešní zastávkou Černokostelecká, v souvislosti s náhradou názvu Depo Hostivař, se nabízí pojmenování po blízkých kolmých ulicích Limuzská (tedy společně se stávající autobusovou zastávkou) nebo Úvalská (při požadavku na různé názvy tramvajové a autobusové zastávky).
   

P

• Praha-Stodůlky. Vzhledem k prakticky stejnému pojmenování stanice podzemní dráhy na zcela jiném místě, blíže jádru Stodůlek, by bylo lépe pojmenovat tuto stanici buď podle bližší obce Praha-Motol (není zde ovšem přímá cesta ke stejnojmenným zastávkám tramvají a autobusů), anebo lépe Praha-Vidoule (podle pomístního názvu, ve shodě s nejbližší zastávkou autobusů).
   
• Praha-Zličín. Vzhledem k prakticky stejnému pojmenování stanice podzemní dráhy na zcela jiném místě, přístupnějším od jádra Zličína, by bylo lépe pojmenovat tuto stanici Praha-Řepy podle jí přímo obsloužené obce.
   
• Pražského povstání. Název odráží skutečnost, že i v těchto místech proběhly boje v květnu 1945. Neříká však nic o okolních ulicích, navíc stejnojmenná ulice se nachází v Kunraticích. Nabízí se zde možnost přejmenování na Náměstí Hrdinů podle přilehlého náměstí. Tento název také nejspíše souvisí se zmíněnými boji. Alternativou je záměna názvů obou náměstí.
   

R

• Radlická. Název vzniklý převodem názvu katastrálního území na přídavné jméno podle ruského vzoru pojmenovávání stanic podzemní dráhy. Shodou okolností kolem vede stejnojmenná ulice, která však začíná již u Anděla a končí u Nových Butovic. Vhodnější by bylo pojmenování Radlice podle obce, která v těchto místech existovala až do stavby stanice podzemní dráhy a nyní je z velké části nahrazena rozlehlou budovou ČSOB (ve zbylé části snad vznikne opět obytná zástavba).
   
• Ryšánka. Dnes již přežitý název někdejší konečné zastávky tramvají, který byl zvolen podle nedaleké usedlosti nacházející se v blízkosti dnešní zastávky Na Planině (dříve U Statku, kterýmžto byla pravděpodobně myšlena ona usedlost). V souvislosti s budoucí změnou názvu zastávky Na Strži podle plánované stanice podzemní dráhy je možné použít její název zde.
   

S

• Sídliště Ďáblice. Pouze a jedině v případě, že by bylo přikročeno ke změně poněkud zavádějícího názvu tohoto obytného souboru například na Nové Kobylisy (neboť se nachází na území Kobylis, nikoli sousedních Ďáblic, a současně nelze použít již jinde užitý název Sídliště Kobylisy), došlo by k analogickému přejmenování této zastávky.
   
• Sídliště Řepy. V případě přejmenování stanice Praha-Zličín na Praha-Řepy by bylo vhodné tomu přizpůsobit i název navazujících zastávek tramvají a autobusů přejmenováním na Nádraží Řepy.
   
• Slánská. V případě přejmenování Sídliště Řepy na Nádraží Řepy se nabízí možnost přejmenování této zastávky na Sídliště Řepy. Zastávka se nachází v jádru sídliště a Slánská ulice je zde vedena mimoúrovňově, bez přímé vazby na území i zastávku.
   
• Smíchovské nádraží. Název je jazykově správně, avšak v nesouladu s pojmenováním všech ostatních zastávek u nádraží. Lze použít původní název Nádraží Smíchov, neboť Smíchov je současně názvem (respektive částí názvu) přilehlé železniční stanice. Alternativou je přejmenování ostatních zastávek u pražských nádraží podle tohoto vzoru, anebo ponechání nesouladu.
   
• Staroměstská. Název vzniklý převodem názvu katastrálního území na přídavné jméno podle ruského vzoru pojmenovávání stanic podzemní dráhy. Nemá návaznost na místní názvosloví. Vhodné by bylo přejmenování na Jana Palacha podle přilehlého náměstí nebo Rudolfinum podle nedaleké významné budovy. Stanice podzemní dráhy může po dostavbě druhého vestibulu získat název Staroměstské náměstí.
   
• Strašnická. Název vzniklý převodem názvu katastrálního území na přídavné jméno podle ruského vzoru pojmenovávání stanic podzemní dráhy. Nemá návaznost na místní názvosloví a je také matoucí, neboť Strašnická ulice se nachází v Hostivaři. Vhodné by bylo použití původního názvu Starostrašnická podle přilehlé hlavní ulice.
   

Š

• Škola Radlice. Název není jazykově zcela správný. Správné by bylo pojmenování Radlická škola, neboť Radlice nejsou názvem školy, naopak škola je veřejnou budovou obce Radlice. Nový název lze uplatnit současně se změnou názvu zastávky Radlická.
   

V

• Vltavská. Název podle dávno neexistující ulice na vltavském nábřeží je zavádějící a také matoucí, neboť dnes se Vltavská ulice nachází jen na Smíchově. Vhodné by proto bylo přejmenování na Bubny podle katastrálního území a v souladu s názvem zdejší železniční stanice, k níž by měl být vybudován ze stanice podzemní dráhy druhý vestibul, případně pak Bubenská podle blízké hlavní ulice.
   
• Vysočanská. Název vzniklý převodem názvu katastrálního území na přídavné jméno podle ruského vzoru pojmenovávání stanic podzemní dráhy. Shodou okolností poblíž začíná stejnojmenná ulice, která však pokračuje až ke stanicím Prosek a Střížkov. Vhodnější by proto bylo pojmenování Náměstí OSN podle přilehlého náměstí. Pojmenování podle vzdálenější železniční stanice Nádraží Vysočany (nebo jen Vysočany) je sice možné, ale poněkud zavádějící, stávající zastávky toho jména si je samozřejmě ponechají (obdobně není přejmenovávána stanice Náměstí Republiky na Masarykovo nádraží).
   

Z

• Zborov - Strašnické divadlo. Dvojnázev vzniklý zřejmě v reakci na diskutabilní přejmenování zastávky Kinského zahrada na Švandovo divadlo. Toto divadlo tak díky odporu části politické reprezentace vůči rodu Kinských získalo jakousi bezplatnou reklamu (podobně ji má Divadlo Na Fidlovačce, které ji však získalo jen aktualizací původního názvu - tamní zastávka by se mohla stejně dobře jmenovat Křesomyslova). Vhodné by bylo si vybrat - buď zachovat název Zborov podle zdejšího sídliště (podobně jej má sousední sídliště Solidarita), nebo vsadit na kulturu s novým názvem Strašnické divadlo. Lepší by možná byla první možnost, neboť divadlo se nenachází přímo u zastávky.
   

Závěr

Není cílem tohoto článku stanovit, jak by se měly zastávky správně jmenovat. Možností je vždy více. Ne všechny uvedené návrhy by pravděpodobně byly přijaty jednoznačně. Šlo hlavně o zamyšlení se nad danou problematikou a uvědomění si, jakou vypovídací hodnotu mají některé současné názvy zastávek, a jak by šlo případně tuto hodnotu zvýšit či ustálit. V některých případech se pak jedná jen o detaily, které vypovídací hodnotu příliš nemění. Je možné, že by se naopak našly zde neuvedené názvy, o nichž by se dalo diskutovat. V tomto krátkém článku nemůže jít o vyčerpávající výčet, spíše se jedná o souhrn několika náhodně vybraných námětů, který je možné dále doplňovat a upravovat.
 

Návrat na začátek strany.
Návrat na nejbližší rozcestí.
Návrat na hlavní stranu.