Návrh na změnu pojmenování vybraných zastávek pražské městské dopravy

(zveřejněno 31. 10. 2008)


Úvod

Pojmenování konkrétní zastávky je často složitou záležitostí. Nabízí se hned celá řada možností, podle čeho by měla ta či ona zastávka získat název. Lépe je na tom železnice, která zpravidla nemá více zastávek na jednom katastrálním území, a tak se nabízí pojmenování po celém území, které zastávka obsluhuje. Podobně je na tom v městské dopravě ještě podzemní dráha. Avšak jak u železnice, tak u podzemní dráhy je třeba s ohledem na snadnou orientaci cestujících zvolit pokud možno jednotný název zastávek společných s ostatní dopravou, která dotčené katastrální území obsluhuje plošně a má tedy na něm zastávek více (případný přesah do sousedního katastrálního území bez železnice či podzemní dráhy zde nehraje roli). Zpravidla zde tedy dochází v ideálním případě ke shodnému pojmenování - to je možné, pokud má zastávka název po dostatečně malém území, které buď není katastrálním, anebo je jako katastrální součástí většího celku, takže není třeba jeho název uplatňovat u ostatních zastávek - anebo je přidán do názvu zastávky návazné dopravy výraz "nádraží" (a to i tehdy, pokud se jedná jen o zastávku na širé trati).

U zastávek městské nebo místní dopravy je několik základních možností pojmenování, přičemž místní doprava před názvem zastávky uplatňuje ještě název katastru, případně i části katastru. Budeme se však dále zabývat jen dopravou městskou. Nejjednodušší je pojmenování po příčné ulici, náměstí, případně přímo po ulici, jíž spoje projíždějí (to však může být do jisté míry matoucí, pokud se v dané ulici nachází více zastávek). Další možností je ustálený místní název malého území (například Pankrác), často se používá i název - třeba již zaniklé - usedlosti (například Laurová). Jindy dostane zastávka název po blízkém parku (Chotkovy sady), zahradě (Kinského zahrada), významné stavbě (Nuselská radnice, Národní divadlo) či instituci v ní sídlící (Správa sociálního zabezpečení). To je velmi rozumný způsob, který cestující zároveň informuje, kde se nacházejí. Někdy nastane spor, zda užít místní název nebo název instituce. Pokud se nevyřeší ve prospěch jednoho, získáváme jakési dvojnázvy (Zborov-Strašnické divadlo, Dvorce-Žluté lázně), které jsou poněkud nešťastné zejména pro svou délku, i když cestujícího informují podrobněji. Při pojmenování zastávky podle ulice či náměstí, které jsou nazvány po některé osobnosti, dochází občas k přejmenovávání z politických důvodů; lépe je tedy volit názvy pokud možno po osobnostech stálých, které vyvolávají jen minimum sporů. Z dnešního pohledu nevhodné pak bylo svého času pojmenovávání stanic podzemní dráhy podle ikon tehdejšího politického režimu (ne nutně osobností), případně volba vzletných názvů nesouvisejících s názvy ulic v území. Menším neduhem pak bylo pojmenovávání podle ruského vzoru, kdy byl název katastru převeden na přívlastek k podmětu stanice. Toto pojmenování vydrželo bohužel dodnes, protože nebyl politický důvod je měnit. Už jen detailem je pak sladění názvů zastávek tak, aby cestující cítil určitou souvislost; aby byly uplatňovány podobné principy preferencí v názvech.


Navrhované změny názvů

B

Č

D

H

K

M

N

P

R

S

Š

V

Z


Závěr

Není cílem tohoto článku stanovit, jak by se měly zastávky správně jmenovat. Možností je vždy více. Ne všechny uvedené návrhy by pravděpodobně byly přijaty jednoznačně. Šlo hlavně o zamyšlení se nad danou problematikou a uvědomění si, jakou vypovídací hodnotu mají některé současné názvy zastávek, a jak by šlo případně tuto hodnotu zvýšit či ustálit. V některých případech se pak jedná jen o detaily, které vypovídací hodnotu příliš nemění. Je možné, že by se naopak našly zde neuvedené názvy, o nichž by se dalo diskutovat. V tomto krátkém článku nemůže jít o vyčerpávající výčet, spíše se jedná o souhrn několika náhodně vybraných námětů, který je možné dále doplňovat a upravovat.
 


Návrat na začátek strany.
Návrat na nejbližší rozcestí.
Návrat na hlavní stranu.