Výprava na Cínovec

(zveřejněno 20. 1. 2007)


OBSAH:

   Popis výpravy
   Praktické informace
   Fotografie


Popis výpravy:

Cínovec. Většině lidí se pravděpodobně vybaví silniční hraniční přechod do Spolkové republiky Německo. Leckomu také množství tahačů s těžkými návěsy. Někteří v této souvislosti volají po urychlené dostavbě dálnice, i přes deklarovanou snahu převést zejména nákladní dálkovou dopravu na koleje... Koleje. Málokoho by napadlo spojovat Cínovec s kolejemi. A přesto... Nechme však raději slov a pojďme se projít! Ještě před cestou se ovšem trochu připravme - nutný je platný cestovní doklad, hodí se též určitá znalost němčiny a trocha místní měny. Naše cesta totiž povede převážně po území cizího státu.

Výpravu začneme v železniční stanici Moldava v Krušných horách, odkud se vydáme nejprve po žluté značce směrem do obce, abychom záhy odbočili vpravo. Zde nás již čeká místní silniční a pěší hraniční přechod Moldava - Neurehefeld. Ihned za ním opět vpravo odbočuje lesní cesta, po níž vede modrá značka. Dáme se po této cestě na asi dvoukilometrovou procházku lesem, až dojdeme do protáhlé obce Rehefeld-Zaunhaus. Nalevo se rozprostírá údolíčko s roztroušenými domky, vpravo za potokem potom pokračuje naše cesta, odtud už po červené značce, opět do lesa. Zprvu vede podél potoka, později se od něj odklání. Zhruba po dalších dvou kilometrech máme možnost odbočit vpravo po neznačené pěšině do Hochmoor, tedy vysoko položené slatiny. Tuto odbočku doporučuji, je to příjemné zpestření. Pěšina nás posléze zavede zpět do přímého směru na cestu s červenou značkou. Ta nás dovede na rozcestí s asfaltovanou cestou.

Po červené značce pokračujeme dále vpravo, mineme vodní kanál a dojdeme na planinu, kde nás po levé straně z dálky přivítá pozoruhodný skalní útvar a novodobý vysílač. Kousek za nimi cestu přehrazuje závora a u ní malá chatka. Ty mineme, a po pravé straně se můžeme kochat výhledem přes kamenné řady na vzdálené hory. Zanedlouho už přicházíme do obce Zinnwald-Georgenfeld. Přejdeme nově vybudovaný tunel pod obcí (je to taková minidálnice mezi českou a německou částí silničního hraničního přechodu), dále starou silnici vedoucí přes obec (vpravo bychom se po ní dostali do českého Cínovce), a pokračujeme po červené značce lesem, kolem bývalého lomu, až na okraj městečka Altenbergu. V jednom místě je třeba dát pozor, značka z rozcestí pokračuje pod ostrým úhlem jakoby zpět, ale záhy nabírá svůj původní směr.

Na okraji Altenbergu již můžeme značku opustit a pokračovat vpravo po hlavní silnici, abychom si prohlédli jeho střed. Můžeme též navštívit některou z místních restaurací. Potom budeme pokračovat až skoro na jeho protější okraj, kde se po pravé straně nachází malý terminál veřejné dopravy, jehož základem je - ano - nádraží! Budova sice tento účel vůbec nepřipomíná, a není v ní snad ani čekárna, nepovažujeme-li za ni malou hospůdku. Z našeho směru za budovou se však nachází kolejiště, a vstřícně zarážedlům malá budka pro cestující. K nádražní budově je z opačné strany téměř přilepena snad až příliš mohutně působící konstrukce autobusového terminálu. Zde navazují místní autobusy na vlaky.

Zbývá-li nám ještě alespoň hodina času, můžeme se vydat pěšinou podél tratě k přejezdu a dále po silnici, kolem bývalé výtopny, a posléze po polní cestě na již z dálky viditelný Geisingberg. Za drobný peníz lze vylézt na rozhlednu a poté se občerstvit v sousední restauraci (zde se také vstupné na rozhlednu platí). Následně se můžeme vrátit do Altenbergu, nebo sejít na druhou stranu kopce do železniční zastávky Geising. Z obou míst odjíždí vlak do stanice Heidenau, ležící na hlavní trati mezi Drážďany a Děčínem. Tímto naše výprava končí.


Harmonogram výpravy:
km místo příchod odchod značka
0 Moldava v Krušných horách, železniční stanice - 12:30 žlutá, - , modrá
3 Rehefeld-Zaunhaus 13:15 13:15 červená
7 Großer Lugstein, vysílač 14:15 14:15 červená
8 Zinnwald/Cínovec 14:30 14:30 červená
11 Altenberg, Bergbaumuseum/hornické muzeum 15:15 15:15 -
13,5 Altenberg, železniční stanice Kurort Altenberg 15:55 - /15:55 -
Možné rozšíření:
15 Geisingberg 16:20 16:50 modrá
17 Geising, železniční zastávka 17:20 - -

Mapa edice Klubu českých turistů 1 : 50 000:
číslo název
6 Krušné hory - Teplicko

Spojení:
Vhodné spojení vám po zadání požadovaných dopravních prostředků najde vyhledávač spojení IDOS.
Pro cestu TAM doporučuji zvolit vlakové spojení do stanice Moldava v Krušných horách s příjezdem ve 12:30.
Pro cestu ZPĚT doporučuji zvolit vlakové spojení ze stanice Kurort Altenberg s odjezdem v 16:00, resp. ze zastávky Geising v 17:25.
Nejvýhodnější jízdenkou pro zahraniční úsek je v současnosti SONE+, která se dá použít i pro vnitrostátní úseky, respektive vlaky, přičemž je dobré zvážit výhodnost kombinace jiných jízdenek s její levnější či dražší variantou. POZOR! Na německém území neplatí jak ve vlacích vyšší kvality, tak ani v rychlících. Platí pouze v sobotu nebo v neděli. Podmínky použití viz u Českých drah. Kromě toho je možné využít jízdenek intergované dopravy Horního Polabí v kombinaci s předem zakoupenou mezinárodní jízdenkou Českých drah do některé stanice integrovaného systému (narozdíl od Karlovarského či Libereckého kraje totiž v kraji Ústeckém neexistuje žádný navazující integrovaný dopravní systém).

Možnosti občerstvení:
Restaurace jsou v Moldavě a v Altenbergu (též na nádražích), v Zinnwaldu/Cínovci a na Geisingbergu.
Pro jistotu je dobré se vybavit též vlastním občerstvením.


Fotografie:


Vlak z Mostu přijel do stanice Moldava v Krušných horách. Pohled směrem od Mostu.
Foto František Nyklíček, 14. 1. 2007.


Hraniční přechod Moldava - Neurehefeld. Pěší procházejí vpravo.
Foto František Nyklíček, 14. 1. 2007.


Pohled z mostu před hraničním přechodem na někdejší pokračování tratě do Holzhau.
Foto František Nyklíček, 14. 1. 2007.


Pohled z cesty vlevo na část Rehefeld-Zaunhaus, před překročením potoka a odbočením vpravo.
Foto František Nyklíček, 14. 1. 2007.


Kousek za vysílačem se po pravé straně cesty otvírá pohled na kamenné řady s horami v pozadí.
Foto František Nyklíček, 14. 1. 2007.


Část obce Zinnwald-Georgenfeld po levé straně naší cesty.
Foto František Nyklíček, 14. 1. 2007.


V lese za Cínovcem se nám po pravé straně otevře pohled na lom a hornické muzeum. Kousek odtud je rozcestí, kde je třeba odbočit prudce vpravo, jakoby zpět. Pokud bychom to přešli, můžeme dojít na hlavní silnici a pokračovat vpravo po její levé krajnici.
Foto František Nyklíček, 14. 1. 2007.


Pohled od silnice na terminál integrované dopravy v Altenbergu, jehož základ tvoří železniční stanice. Přístřešek vzadu patří autobusům.
Foto František Nyklíček, 14. 1. 2007.


Za stanicí ve směru do Heidenau odbočuje kolejiště k bývalé výtopně. Půjdeme-li po zpevněné cestě podél něj a dále po polní cestě, dostaneme se na Geisingberg (vrch v pozadí).
Foto František Nyklíček, 14. 1. 2007.


Souprava dvou motorových jednotek Desiro už na nás čeká ve stanici Kurort Altenberg.
Foto František Nyklíček, 14. 1. 2007.


Pokud si sedneme na sedadla za kabinou, můžeme sledovat ubíhající trať. Vlaky na místní trati z Altenbergu do Heidenau jezdí běžně rychlostí 70 až 80 km/h. V poslední době se sem však - zřejmě z blízkých Čech - rozšířil zlozvyk je i na zcela přehledných přejezdech i naprosto bezvýznamných cest zpomalovat na 30 až 20 km/h. Inu, dobré se vždy spíše od špatného zkazí, než by je učinilo dobrým. Všimněme si však velmi slušných žádostí na dveřích.
Foto František Nyklíček, 14. 1. 2007.


Přestup na drážďanskou S-Bahn v Heidenau. Na obrázku je patrný moderní interiér jednotky Desiro. V Německu téměř běžný standard.
Foto František Nyklíček, 14. 1. 2007.


Návrat na začátek strany.
Návrat na nejbližší rozcestí.
Návrat na hlavní stranu.