Výprava po opuštěné trati Kralovice u Rakovníka - Mladotice

(zveřejněno 7. 11. 2010)


OBSAH:

   Popis výpravy
  
Praktické informace
  
Fotografie


Popis výpravy:

Úsek mezi Kralovicemi a Mladoticemi je koncovým úsekem tratě z Rakovníka zprovozněné 9. 7. 1899. Celá trať sloužila provozu do konce roku 1996, poté byla uzavřena její část z Čisté do Mladotic kvůli špatnému technickému stavu. Opravy se po dlouhých pěti letech dočkal pouze úsek z Čisté do Kralovic, a to zřejmě jen díky příznivé shodě okolností. Zbývající část nadále chátrá, zarůstá a je rozkrádána nenechavci toužícími z různých důvodů po zde použitém materiálu, za nečinného přihlížení vlastníka, jímž je v současnosti státní Správa železniční dopravní cesty. Ta nyní dokonce ve spolupráci s Ministerstvem dopravy České republiky chystá úřední zrušení tohoto úseku (spolu s mnoha dalšími) za účelem údajné úspory finančních prostředků na údržbu. Pojďme se tedy podívat, jak předmětné miliony korun utrácí.

Výpravu zahájíme v železniční stanici Kralovice u Rakovníka, odkud se vydáme podél kolejí k přejezdu silnice I/27. Za ním už můžeme pokračovat pěšinou vyšlapanou ve vzrostlé trávě na opuštěné trati, která nás provede i mezi trnitými keři v následujícím úseku. Po levé straně nás doprovázejí krajní domky městečka Kralovic. Na jeho konci přecházíme přejezd silnice do Mariánského Týnce, za nímž se proplétáme mezi drobnějšími listnatými stromky, a to až za most přes Kralovický potok, kde trať kříží pěšina vedoucí k Mariánské Týnici, tedy bývalému proboštství v Mariánském Týnci, kde nyní sídlí Muzeum a galerie severního Plzeňska. Pokud máme čas, můžeme se vydat na jeho návštěvu. Za pozornost stojí už jen samotná stavba.

Posléze se vrátíme zpět na trať. Následuje široký zářez, který by v případě zájmu umožnil zřízení zastávky (případně i výhybny) v docházkové vzdálenosti od muzea i samotné obce. Ta by přitom mohla být obsluhována i přímými vlaky Plzeň - Rakovník. Je s podivem, že zde zastávka dle dostupných pramenů nikdy nebyla. Za zářezem nás čeká zarostlý úsek, který nejlépe obejdeme zprava po kraji pole. Po chvíli trať z křoví vystupuje a můžeme se na ni vrátit. Zaujme nás zvláštní dvojí zábradlí po obou stranách tratě, které připomíná cosi jako usměrněný přechod pro pěší. Vyhýbajíce se opět stromům, přecházíme přejezd cesty. Po chvíli nás hustá vegetace znovu donutí sestoupit na kraj pole, tentokrát lépe doleva, kde nás doprovázejí telegrafní sloupy. Blíží se vstup do lesa.

Na kraji lesa přecházíme cestu a na trať vstupujeme pár metrů za ní, jelikož přímý přístup od cesty byl zahrazen větvemi - asi aby na trať nevjížděli všeteční automobilisté. Odměnou nám je nádherný přímý úsek bez překážek, bohužel s odstraněnými kolejnicemi. Teprve před nědejší stanicí Trojany zase přicházíme mezi stromy, nejhustší jsou těsně před stanicí. Samotná budova není obývaná, chátrá a má zazděná okna i dveře, snad aby nedocházelo k další devastaci jak budovy, tak zdraví případných návštěvníků. Ve stromcích snadno objevíme dvě koleje, sbíhající se opět do jedné před přejezdem místní cesty. Jsme zhruba ve třetině našeho putování.

Úsek hned za přejezdem obejdeme po pěšině těsně k němu přiléhající, za vstupem do lesa pak tato pokračuje středem tratě mezi mladými, těleso postupně zaplavujícími jehličnany. Zpočátku to jde snadno, postupně se však jedná o stále vyšší stromky. Zajímavé jsou občasné holiny u styků kolejnic, které však později přestávají. Nyní se držíme zhruba uprostřed koleje, což nám umožní víceméně bezproblémové prodírání se porostem. Pozor je třeba dát hlavně na kluzký povrch pražců. Přecházíme lesní cestu s červenou turistickou značkou a znovu se noříme do houští, po chvíli nakrátko přerušeného a opět pokračujícího. Místy je třeba sejít z tratě. Poté přicházíme skalním zářezem do řidšího lesa a za obloukem nás čeká přechod místní cesty zprava od Trojan, u níž se nachází chatka.

Po levé straně se nám otevírá krásný pohled do kopcovité krajiny. Na přilehlé louce si můžeme na chvíli odpočinout od náročné cesty. Poté pokračujeme zarostlým úsekem mezi loukami k přejezdu silnice do Mladotic. Těsně před ním je třeba obejít zarostlý úsek zprava po louce a zleva lesem. Také za přejezdem pokračujeme spíše podél tratě po okraji pole než po střídavě řídce a hustě zarostlé trati. Následující lesní úsek je opět poměrně dobře schůdný mezi stromy. Horší je to za přejezdem cesty s modrou turistickou značkou, odkud se musíme doslova prodrat k dalšímu přejezdu hlavní silnice; dospět k němu lze také použitím zmíněné cesty a silnice zleva.

Dále je trať vedená mezi poli hustě zarostlá nižšími jehličnany. Snad sem lidé úmyslně nanosili jejich šišky, nebo jen vítr navál semena z blízkých lesů, těžko odhadovat. My proto musíme vzít zavděk úzkému pásu s telegrafními sloupy mezi tratí a polem. Jelikož se krajina stává kopcovitější, svede nás tato cesta až pod násep tratě, aby nás opět vyvedla nahoru, kde nás čeká další přejezd hlavní silnice. Koho hodně tlačí čas, může si zkrátit cestu do Mladotic po ní, je však třeba opatrnosti vzhledem k provozu automobilů. Ostatní pokračují dále dobře schůdným lesním úsekem. Míjíme přejezd lesní cesty. Pak nás čeká zářez v polích, zarostlý tak, že jej raději obejdeme. Pokud půjdeme zleva, musíme počítat ještě s rozsáhlou obchůzkou navazující strže. Přicházíme ke křížení polní cesty, kde doporučuji odbočit vlevo k Mladoticím všem, kteří v tuto chvíli už přeci jen poněkud spěchají. Mohou jít buď přímo do Mladotic po levém břehu Mladotického potoka, nebo ho přejít po lávce směrem ke společnému podchodu pod oběma tratěmi před Mladoticemi, případně za touto lávkou pokračovat proti proudu potoka zpět k opuštěné trati.

Ostatní pokračují dále zleva podél tratě do míst, kde na ni mohou opět vstoupit, a překonávajíce četné keře se dostávají kolem předvěsti vjezdového návěstidla až k mostu přes Mladotický potok. Tento most nedoporučuji překonávat nikomu, kdo není vyškolen v akrobacii a ještě k tomu trpí závratí. Most totiž nemá pochozí lávku ani po okrajích, ani mezi pražci. Jediný souvislý pruh oceli je úzký a poměrně daleko od zábradlí, případný pád by mohl skončit i vážným zraněním. Vedlejším účinkem by pak mohlo být rozhodnutí úřadů most zcela odstranit, což by byla velká škoda. Jelikož svah je na jedné straně zarostlý trním a na druhé střežen stádem krav, nezbude nám, než se vrátit o kus do míst, kde bezpečně sejdeme na louku jižně od tratě a dojdeme k Mladotickému potoku. Pár desítek metrů po proudu narazíme na již výše zmíněnou lávku, přejdeme ji a proti proudu dojdeme zpět na trať za mostem.

Pokračujeme víceméně pohodlnou chůzí po trati, míjíme vjezdové návěstidlo, zprava se připojuje trať od Žatce, přecházíme už také zmíněný podchod pod oběma tratěmi (kde se připojí ti, kteří sem přišli od přejezdu polní cesty) a přicházíme k mladotické stanici. Na přejezdu přes její zhlaví trať opustíme a po místní cestě souběžné s tratí dojdeme do stanice Mladotice, kde dnešní výprava končí. Máme-li dost času do odjezdu, můžeme ještě projít samotné Mladotice se zajímavým moderním kostelem a zejména pak barokní kaplí Panny Marie, umístěnou netradičně ve dvoře jednoho z místních stavení.

Jak jsme cestou viděli, vlastník se o opuštěný úsek nestará, takže případná úspora vzniklá jeho úředním zrušením by byla nulová. Pokud by měl být i fyzicky odstraněn, znamenalo by to nejen další zcela zbytečně vynaložené náklady, nýbrž zřejmě i znemožnění snadné obnovy této tratě v budoucnosti. Jestliže by bylo rozhodnuto vystavět ve stopě tratě kolostezku, znamenalo by to také vyšší náklady než ponechání stávajícího stavu, a obnova tratě by mohla být blokována požadavkem na zachování kolostezky. Nejlepším řešením se tedy jeví zřízení turistické stezky prostým vykácením stromů, případně nasypáním tenké vrstvy zeminy či jemného štěrku mezi kolejnice pro usnadnění chůze. Tato varianta by umožnila prakticky okamžitou obnovu provozu s tím, že pěší turisté by nadále využívali okolní cesty a mohli se na ně přitom snáze dostat vlakem. Obnova by znamenala jednak značné zkrácení cesty od Prahy do turisticky přitažlivého údolí Střely a kláštera v Plasích, za druhé pak možné přímé spojení od Plzně do Muzea severního Plzeňska v Mariánské Týnici a dále na Rakovnicko. Plzeňský kraj si sice nedávno pohrával s myšlenkou zcela nové tratě od Plasů do Rakovníka, avšak ta může pro svou stavební náročnost zmizet stejně rychle, jako se objevila. Proto by bylo vhodné si ukvapeně nezavírat cestu možného obnovení a modernizace tratě původní, se zřízením nových zastávek u Trojan a Mariánského Týnce, odstraněním pomalých jízd a zavedením přímých spojů či přípojů do větších měst. Uvidíme, co přinesou další léta.


Přibližná kilometráž výpravy:
místo aktuální značka km
Kralovice u Rakovníka, železniční stanice  - (opuštěná trať) 0
Mariánský Týnec, křížení pěšiny k Mariánské Týnici  - (opuštěná trať) 2
Trojany, bývalá železniční stanice  - (opuštěná trať) 4,5
Trojany, křížení cesty k obci  - (opuštěná trať) 7
Mladotice, křížení cesty k obci  - (opuštěná trať) 10
Mladotice, železniční stanice  - 12

Mapa edice Klubu českých turistů 1 : 50 000:
číslo název
30 Povodí Střely

Historický jízdní řád:
Jízdní řád ČSD 1992 - 1993 (výňatek), z archivu Jakuba Třeštíka

Spojení:
Vhodné spojení vám po zadání požadovaných dopravních prostředků najde vyhledávač spojení IDOS.
Pro cestu TAM doporučuji zvolit vlakové spojení do stanice Kralovice u Rakovníka s příjezdem okolo 10:00 nebo 12:00.
Pro cestu ZPĚT doporučuji zvolit vlakové spojení ze stanice Mladotice s odjezdem okolo 16:00 nebo 18:00.
Nejvýhodnější jízdné z nabídky Českých drah lze s trochou zkoušení vybrat
zde.

Možnosti občerstvení:
- pro tuto trasu doporučuji vzít vlastní zásoby


Fotografie:

Stanice Kralovice u Rakovníka.
Foto František Nyklíček, 28. 10. 2010.
 
Úsek za Kralovicemi s vjezdovým návěstidlem.
Foto František Nyklíček, 28. 10. 2010.
 
Most přes Kralovický potok v Mariánském Týnci.
Foto František Nyklíček, 28. 10. 2010.
 
Bývalé proboštství Mariánská Týnice - Muzeum severního Plzeňska.
Foto František Nyklíček, 28. 10. 2010.
 
Trať v lese před stanicí Trojany.
Foto František Nyklíček, 28. 10. 2010.
 
Budova stanice Trojany od cesty, ve směru ke Kralovicím.
Foto František Nyklíček, 28. 10. 2010.
 
Trať v lese za stanicí Trojany.
Foto František Nyklíček, 28. 10. 2010.
 
Vyhlídka od přejezdu cesty pod obcí Trojany.
Foto František Nyklíček, 28. 10. 2010.
 
Trať za přejezdem silnice pod Trojany.
Foto František Nyklíček, 28. 10. 2010.
 
Trať na mostě přes Mladotický potok.
Foto František Nyklíček, 28. 10. 2010.
 
Kaple Panny Marie v Mladoticích.
Foto František Nyklíček, 28. 10. 2010.
 
Železniční stanice Mladotice.
Foto František Nyklíček, 28. 10. 2010.
 

Návrat na začátek strany.
Návrat na nejbližší rozcestí.
Návrat na hlavní stranu.