Výprava za pozůstatky tratě Smidary - Vysoké Veselí

(zveřejněno 17. 7. 2007)


OBSAH:

   Popis výpravy
  
Praktické informace
  
Fotografie


Popis výpravy:

Dne 20. února 1882 byl zahájen provoz na sedm kilometrů dlouhé trati mezi Smidary a Vysokým Veselím. Devadesátčtyři roky jezdily po této trase vlaky, až si ve druhé polovině sedmdesátých let dvacátého století někteří lidé usmysleli, že by bylo vhodné je nahradit silniční dopravou. Přestože podniky, vozící po ní (dle dobových údajů) stovky vozů ročně, byly zásadně proti jejímu zrušení, úředníci už měli jasno, a tak 29. května 1976 nastal její poslední den. Více historických informací najdete například na této stránce webu Pardubického spolku historie železniční dopravy.

Naše výprava začíná v železniční stanici Smidary, odkud se vydáme po obslužné komunikaci podél tratě k přejezdu silnice do Smidar. Cestou přitom zleva míjíme budovu místní dráhy, od níž vlaky do Vysokého Veselí odjížděly. Už u přejezdu je patrné, že zde původně byly dvě koleje - vedle té stávající, mířící vpravo do Ostroměře, se nacházela další, směřujcí vlevo do Vysokého Veselí. Po té bude také pokračovat naše cesta. Jelikož tento úsek byl snesen poměrně nedávno, zůstávají dosud jedinou překážkou drobné rostliny.

Asi po dvou stech metrech přicházíme k překážce daleko obtížnější - chybějícímu příhradovému mostu přes řeku Javorku. Zde zbývá jediné - přebrodit ji. Poměrně těžce schůdné břehy nám vynahradí kameny vydlážděná část koryta pod bývalým mostem, pomoci si případně můžeme nějakou větví k udržení rovnováhy, pokud jsme si nevzali lyžařské hole. Méně otrlým povahám doporučuji celý tento úsek obejít přes Smidary, ačkoli tak přijdou o nejzachovalejší část tratě. Za řekou je těleso už více zarostlé, místy je lepší je zprava obejít po poli. Následně se dostáváme k místu, kde je těleso přerušeno polní cestou přicházející od Smidar.

V dalším úseku se těleso tratě ztrácí a zhruba v jeho stopě vede polní cesta. Ta nás pomocí betonové desky převede i přes vodní kanál spojující Javorku s Cidlinou. Podél lesa pak přicházíme k přejezdu silnice u Chotělic. Za ním nás ona polní cesta dovede na kraj obce, odkud pokračuje mezi domy k dalšímu znatelnému pozůstatku tratě - zděné čekárně zastávky Chotělice.

Od ní pokračujeme dále ve směru tratě, vycházíme opět z obce, po levé straně míjíme rybníček s lekníny a docházíme na sotva znatelné (neboť plně zatravněné) rozcestí. Trať pokračovala přímo, souběžně s hlavní silnicí, avšak je dosti zarostlá a posléze se ztrácí v lese u skládky, než opět vyjde z lesa jako sice dobře znatelné, ale značně zarostlé těleso, které je nejlépe opět obejít po poli. Pro méně fanatické výletníky snad bude schůdnější sejít na zmíněném rozcestí z tratě doprava na silnici, po ní se vydat za obec, až za zatáčkou objeví vlevo odbočující polní cestu, která se po chvíli na trať napojí.

Dále je těleso tratě opět neznatelné, s polní cestou přibližně ve své stopě. Míjí několik rozcestí, a v jednom místě se dokonce zdá, že končí úplně, když více vyježděná cesta odbočuje vpravo do kopce. Není tomu tak, skoro na konci zatáčky odbočuje polní cesta vracející se za křovinami do původního směru. Takto snadno postupujeme až k místu, kde nalevo odbočuje cesta na most přes Cidlinu. Za rozcestím vlevo se nachází zřejmě původní přístřešek zastávky Hrobičany. Cesta zde končí, o kus níže na tu kolmou navazuje jakoby pokračování tratě v přímém směru, ale to je jen polní cesta do Velešic. Trať zde mířila vlevo šikmo přes pole a mostem přes Cidlinu přímo do Sběře.

Jelikož zde není ani náznak dalšího směru a za Cidlinou se nacházejí dvorky obytných stavení, doporučuji nebrodit, ale celé místo obejít buď polní cestou přes Velešice a vlevo do Sběře, anebo lépe cestou přes Hrobičany a do Sběře vpravo po silnici. Ve Sběři mineme autobusovou zastávku a pokračujeme souvislou zástavbou. V místě, kde tato končí, můžeme ze silnice odbočit vpravo podél plotu a dojít opět na drážní těleso. Podíváme-li se vpravo, vidíme poměrně zřetelně místo někdejšího přechodu tratě přes Cidlinu - můžeme se tam i vydat na obhlídku. Naše cesta však pokračuje vlevo dále po trati. Před křížením se silnicí od Velešic se nachází širší prostranství, kde se pravděpodobně nacházela zastávka Sběř. Dnes už po ní není téměř stopy.

Za křížením se silnicí je zbytek propustku a dále těleso vypadá spíše jako oblý val. Ještě chvíli se po něm dá jít, ale na kraji obce přechází ve velmi zarostlé těleso, které lze obejít pouze zleva po okraji kukuřičného pole. Po něm se dostáváme ke dvěma menším zděným vodohospodářským objektům, okolo nichž sejdeme opět vpravo na trať. Není však už téměř znát - lze předpokládat, že v její stopě se nachází remízek, který obejdeme zprava. Na jeho konci končí i stopa tratě, těleso v dalším úseku bylo zcela zlikvidováno. Přímo proti nám na opačném konci pole je místo, kde jsou po pravé straně domky a uprostřed zatravněná vyvýšenina - tam pokračují poslední metry tratě.

Kdo by nechtěl absolvovat obcházení zarostlých zbytků tělesa a brodit se obilím (což by se mimochodem nemělo dělat), může celý úsek obejít po silnici spojující Sběř s Vysokým Veselím. Na okraji Vysokého Veselí pak může odbočit vpravo, a dostane se na místo, kam dobrodruzi dospěli přes pole a cestou za dvorky domků (pozor, mají tam občas volně pobíhající psy). Tím místem je přejezd, z nějž dosud zbyl ve vozovce pár kolejí. Dále pokračujeme po cestě vedoucí vpravo podél tratě k nádraží.

Přivítá nás dosti zchátralá budova obývaná místními dobrodružnějšími obyvateli. Ze silniční strany je zde vyznačena autobusová zastávka, z drážní strany je na budově dosud nápis Vysoké Veselí. Bývalým kolejištěm pak můžeme pokračovat kolem výtopny až k bývalému zarážedlu - to zde pochopitelně také již není. Těleso tratě končí svahem, případné prodloužení směrem k Jičínu či Kopidlnu se nikdy nekonalo - proč také... Sejdeme pěšinkou na hlavní silnici a pokud máme ještě čas, nepokračujeme vlevo k autobusové zastávce Vysoké Veselí, odb., nýbrž vpravo, abychom si prohlédli toto zajímavé městečko.

Projdeme kolem rybníka vytvořeného na řece Cidlině, a v následujícím svahu už se ocitneme na náměstí. Domy zde nezapřou svůj starší původ. Nejzajímavější je snad gotický dům s podloubím v severovýchodním cípu náměstí. Z jihovýchodního cípu pak můžeme vyjít až ke kostelu, za nímž se nachází bývalý zámek, dosti necitlivě přestavěný na školu. Na náměstí nalezneme také restauraci. Nabažíme-li se dost, můžeme použít některý z autobusových spojů přímo z náměstí - nejezdí jich ovšem nijak mnoho, také díky neexistenci tratě není město moc navštěvováno - spojení je tedy lépe si předem najít. Ve Vysokém Veselí naše výprava končí.


Přibližná kilometráž výpravy:
místo aktuální značka km
Smidary, železniční stanice  - (cesta, zrušená trať) 0
Smidary, bývalý most přes Javorku  - (brod, zrušená trať) 0,5
Chotělice, žel. zast.  - (zrušená trať/silnice a zrušená trať) 2
Hrobičany, žel. zast.  - (cesta, silnice, zrušená trať) 5
Sběř, žel. zast.  - (zrušená trať/silnice) 7
Vysoké Veselí, žel. st.  - (silnice) 9
Vysoké Veselí, nám.  - 10

Mapa Edice Klubu českých turistů 1 : 50 000:
číslo název
18 Nymbursko a Kopidlnsko

Poznámka: Trasy autobusových linek se zastávkami jsou zakresleny pouze orientačně, dle dostupných informací.

Historický jízdní řád:
Jízdní řád ČSD 1968 - 1969 (výňatek), z archivu Jakuba Třeštíka

Spojení:
Vhodné spojení vám po zadání požadovaných dopravních prostředků najde vyhledávač spojení IDOS.
Pro cestu TAM doporučuji zvolit vlakové spojení do stanice Smidary s příjezdem nejpozději okolo 11:00.
Pro cestu ZPĚT doporučuji zvolit kombinované spojení z autobusové zastávky Vysoké Veselí, nám. s odjezdem nejdříve okolo 15:00;
přestup na vlak je v závislosti na konkrétním spoji možný ve stanicích Smidary, Nový Bydžov, Butoves, Jičín nebo Ostroměř.
Nejvýhodnější jízdné z nabídky Českých drah vybírejte
zde, příslušnou cenu vám spočítá Tarifní kalkulátor.

Možnosti občerstvení:
- restaurace ve Smidarech a Vysokém Veselí
- pro jistotu doporučuji vzít též vlastní zásoby


Fotografie:


Výpravní budova místní dráhy do Vysokého Veselí ve Smidarech.
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


Přejezd silnice za stanicí Smidary na trati do Vysokého Veselí.
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


Chybějící most přes řeku Javorku, pohled směrem ke Smidarům.
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


Přejezd silnice ze Smidar do Chotělic, v uvedeném směru.
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


Zastávka Chotělice, pohled směrem do Vysokého Veselí.
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


Oblouk tratě za Chotělicemi, po výstupu z lesíku. V pozadí přichází zprava polní cesta, která se na těleso napojí.
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


Zastávka Hrobičany, pohled směrem do Vysokého Veselí. Mezi ní a pravým břehem Cidliny je stopa tratě zcela odstraněna.
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


Těleso tratě od pravého břehu Cidliny (za stromy v pozadí) k obci Sběř zůstalo zachováno...
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


...stejně jako navazující úsek ve Sběři až k zastávce (v pozadí, kousek za úrovní domů po levé straně).
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


Od zastávky zbyl z tělesa pouze val, který za obcí přechází v neprostupně zarostlou mez stáčející se doprava.
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


Za polem vstupuje těleso do Vysokého Veselí a za přejezdem zmizí v houštinách u někdejší stanice.
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


Stanice Vysoké Veselí od kolejiště, pohled od konce tratě.
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


Výtopna ve Vysokém Veselí a vlevo od ní konec tratě.
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


Vlevo historický dům v severovýchodním cípu náměstí, vpravo hostinec a autobusová zastávka, kde naše výprava končí.
Foto František Nyklíček, 8. 7. 2007.


Návrat na začátek strany.
Návrat na nejbližší rozcestí.
Návrat na hlavní stranu.